Veškerá autorská práva patří Leveler Records (Übermensch/Anthrazit). Album: [R]evolution (2015) ?? Tato píseň krátce popisuje období Kalijugy, ve kterém momentálěn existuje naše lidská civilizace. Kalijuga (Kali Yuga), neboli Temný věk je v hinduistickém cyklickém pojetí dějin ten nejnižší ze čtyř věků vývoje světa, který končí degenerací lidí, úpadkem a úplným zničením. V rámci cyklické evoluce následuje po Temném věku "Satya Yuga" – Zlatý věk, který navrací zemi úrodnot a lidem pravdu, duchovní čistotu a ctnost. „Veď nás od nepravdy k pravdě, od temnoty ke světlu, od smrti k nesmrtelnosti.“ ?? Dieses Video fördert keine Ideologie. Alle Rechte gehören zu den Autoren. Kaliyuga (oder Kali Yuga) ist die Bezeichnung für das letzte von vier Zeitaltern, den Yugas in der hinduistischen Kosmologie. Es gilt als das Zeitalter des Verfalls und Verderbens. Als Teil der zyklischen Evolution folgt auf das Dunkle Zeitalter "Satya Yuga" - das Goldenes Zeitalter, das das Land der Fruchtbarkeit und der Menschen zu Wahrheit, spiritueller Reinheit und Tugend zurückführt. „Führe uns vom Unwirklichen zur Wahrheit, von der Dunkelheit ins Licht, vom Tod zum ewigen Leben.“

Veškerá autorská práva patří Leveler Records (Übermensch/Anthrazit). Alle Rechte gehören zu den Autoren. ?? Tato píseň je věnována všem soukmenovcům a upozorňuje na bolestivé, ale pravdivé skutečnosti v našem společném boji. Odhoďme svůj egoismus, odhoďme spory a rozepře. Máme jeden cíl, pro dosažeí kterého se musíme spojit. Konečné vítězství přijde pouze tehdy, kdy plně porozumíme době, ve které žijeme a budeme kráčet vpřed pro budoucnost. ?? Dieses Lied ist allen Kameraden gewidmet und macht auf die schmerzlichen, aber wahren Tatsachen in unserem gemeinsamen Kampf aufmerksam. Lasst uns unseren Egoismus ablegen, lasst uns Streitigkeiten und Zwistigkeiten ablegen. Wir haben ein Ziel zu erreichen. Der Endsieg wird nur dann kommen, wenn wir die Zeit, in der wir leben, vollständig verstehen und uns für die Zukunft bewegen.

Veškerá autorská práva patří skupině Blutlinie. Tato píseň se dotýká pro obě strany bolestivého tématu. Sudetská otázka je dodnes neuzavřená a nezahojená rána, která periodicky vypluje na povrch a chvíli se o ní mluví. Ovšem vše končí pouhými slovy, protože se naše strana bojí přiznat chybu a zločin, který byl bezprávně páchám na německých civilistech. Své chyby je vždy těžké si přiznat a své zločiny se přece vždy "dají obhájit". Tento pochmurný příklad našich společných dějin názorně ukazuje, kam může vést štvaní a eskalace vztahů dvou národů, co po tisíce let existovaly vedle sebe a co mezi sebou byly svázány bratrskými, pokrevními, kulturními a sociálními pouty. Ať naše generace bude mostem česko-německých vztahů, ať spolu budujeme nový a lepší svět, ať vrátíme Evropě její slávu. Nesmíme zapomenout na svou minulost, avšak musíme pracovat na společné budoucnosti. Pouze pokud budeme stát bok po boku, tak dosáhneme vítězství. A pokud si někdo myslí, že tento zločin byl snad oprávněný, ať si zajede podívat do dnešních "nádherných" Sudet, kde na ruinách tradičních německých domků byly postaveny komunistické paneláky, kdysi úrodná a bohatá krajina je těžbou uhlí proměnena na apokalyptickou poušť a kde místo původních vzdělaných obyvatel jsou nepřizpůsobilí občané, co žijí ze sociálních dávek všech nás. Je tohle svět, který jsme si přáli? Já si to nemyslím.

?? Veškerá autorská práva patří skupině Überzeugungstäter. Po dlouhé době letní přestávky přináším překlad písně, která se převelice hodí na neústupně blížící se dobu podzimní krize a stále rostoucí nespokojenost občanů. Název písně je napsán ve fríském dialektu a odkazuje na baladu „Pidder Lüng“ od básníka Detleva von Liliencrona, která je dodnes široce známá v severních oblastech Německa a popisuje odpor středověkého fríského obyvatelstva, personifikovaného do postavy rybáře na Piddera Lünga, proti pravidlu reprezentovaného Henningem Pogwischem, soudním vykonavatelem Tønderu. Během pokusu šlechtice brutálním způsobem vymáhat po Frísech daně, propukne v rybářské chatě Piddera Lünga slovní hádka, při níž se Lüng dovolává svobody Frísů. Dánský šlechtic na toto odmítnutí reaguje opovržlivým plivnutím do hrnce s kapustou, která se vaří na sporáku rodiny nebohého rybáře. Lüng pak popadne Pogwische a přitlačí mu obličej do horkého zelí, až se ten udusí. Teprve poté zasáhnou ozbrojenci a pobodají rybáře. Originál balady: https://www.ingeb.org/Lieder/deramtma.html Obraz v pozadí: Hermann Eichler - „Epizoda z německé rolnické války“ (1867) ?? Alle Rechte gehören zu den Autoren. Der Titel des Liedes ist in friesischer Mundart verfasst und bezieht sich auf die Ballade „Pidder Lüng“ des Dichters Detlev von Liliencron, das vor allem an der deutschen Nordseeküste bekannte Gedicht beschreibt historisierend den Widerstand der mittelalterlichen friesischen Bevölkerung, personalisiert in der Figur des Sylter Fischers Pidder Lüng, gegen die Herrschaft, für die Henning Pogwisch, Amtmann von Tondern, steht. Bei dem brutalen Versuch des Adligen, in dessen Gefolge sich ein Priester und bewaffnete Landsknechte befinden, von den Friesen Abgaben einzufordern, kommt es in der Fischerhütte Pidder Lüngs zunächst zu einer verbalen Auseinandersetzung, in deren Verlauf Lüng auf die gewohnheitsrechtlichen Freiheiten der Friesen verweist und die Steuerzahlung verweigert. Auf diese Verweigerung reagiert der dänische Amtmann, indem er voll Verachtung in den Grünkohltopf spuckt, der auf dem Herd der armen Fischersfamilie köchelt. Daraufhin packt Lüng Pogwisch und drückt dessen Gesicht so lange in den heißen Kohl, bis dieser erstickt ist. Erst dann greifen die bewaffneten Männer ein, erstechen den Fischer und ziehen zu einer Racheaktion über Sylt. Wie jede Strophe endet auch die letzte mit der Parole „Lewwer duad üs Slaav!“ („Lieber tot als Sklave!“) Originalballade: https://www.ingeb.org/Lieder/deramtma.html Hintergrundbild: Hermann Eichler - "Episode aus dem Deutschen Bauernkrieg" (1867)