Otřesné svědectví jednoho z mála vězňů, kteří přežili vyhlazovací tábor v Treblince, kde bylo zavražděno několik set tisíc polských Židů. Svědectví o tom, co se dělo v této továrně na smrt zveřejnila rodina až po smrti autora. Rajchman přežil v Treblince deset měsíců. Když propukla v r. 1943 v táboře vzpoura, podařilo se mu uprchnout. Dožil se konce války a vystoupil jako svědek v několika procesech s válečnými zločinci. V táboře pracoval jako třídič šatstva, nosič mrtvol, "holič" či "zubař". Jeho výpověď je otřesná. Je to svědectví a obžaloba. Autor popisuje skutečnosti, které neměly být nikdy zveřejněny, tak jako se ani on neměl nikdy vrátit mezi živé.
Kniha vypráví o šesti dětech a jejich zážitcích v malé vesničce Bullerbynu. Sestry Anna a Britta, Olle, sourozenci Lisa, Bosse a Lasse společně chodí do školy do vzdálené vesnice, hrají si spolu na Indiány, tráví spolu Vánoce, chodí spolu bruslit. Prožívají společně různá dobrodružství jako například uvíznutí ve sněhové bouři cestou ze školy, hledání ztraceného pokladu, koupání na ostrově, hledání hastrmana u mlýna. Chodí často navštěvovat dědečka Anny a Britty, kterého i ostatní děti považují za dědečka vlastního.
Hercula Poirota přijde požádat o pomoc velice pohledná mladá dáma z Kanady, Carla Lemarchantová. Prozradí mu své pravé jméno – Caroline Craleová, je to dcera známého malíře, kterého údajně před 16 lety zavraždila jeho žena. Ta byla odsouzena na doživotí a po roce ve vězení zemřela. Carla se o rodinné tragédii dozvěděla až ve svých 21 letech, kdy obdržela dopis, ve kterém před svou smrtí její matka prohlašuje, že je nevinná. Carla dopisu věří a žádá Poirota, aby případ znovu prošetřil. Poirot, zlákaný možností přijít na kloub zločinu, ke kterému již neexistují žádné hmatatelné stopy, pouze výpovědi a psychologie svědků, nabídku přijímá…
Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál! Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto...
Cizincem ve vlastní zemi. Románový debut známé novinářky. V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala…
Dvě dcery řeckých uprchlíků, dva životy mezi dvěma zeměmi. Jaké to je, když se v deseti letech dítě ocitne samo v daleké cizí zemi, neumí jazyk, neví, kam se ztratili jeho rodiče, a vůbec nechápe, co se s ním stalo? Toto prožívaly v roce 1949 tisíce řeckých dětí, kterým po občanské válce v Řecku poskytlo Československo azyl. Mezi nimi byly i dvě osamocené holčičky Sotiria a Koula. Na pozadí jejích osudů se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria a Koula řecké moře? A kde jsou vlastně doma?