V roce 1988 nastal v kariéře Richarda Krauze významný zlom - z pochůzkáře se stal detektivem. Hned první případ, vražda pracovníka ropné rafinerie, mu dává pořádně zabrat a namísto toho, aby se věnoval ženě Sylvii a malé dceři, zůstává v práci ještě déle než předtím. Možná i proto, že rozehrál velmi riskantní hru s prodavačkou z bufetu Valikou. Na oddělení vražd se mladého eléva policejního řemesla ujmou starší kolegové Hanzel a Burge a rozhodnou se z něho vychovat detektiva podle svých představ. Politická situace, soudruzi z ministerstva, „kolegové" ze Státní bezpečnosti, ale hlavně bezohlednost doby zavedou trojici detektivů do bizarního prostředí mezi ostnaté dráty táhnoucí se po celé státní hranici se západním světem. Tady se odehraje vražda vojenského pilota nadzvukových stíhaček, vražda, která má zničit Krauzovu kariéru hned na počátku. Před detektivem leží gordický uzel. Neví, jestli najde odvahu ho rozseknout. Zažívá něco, s čím se alespoň jednou za život musí popasovat každý správný muž...
Po akci Rusalka se mladý Krauz rozhodl zůstat na oddělení vražd. To ovšem spolu s Burgerem netušili, že pár dní nato je čeká případ, který prověří nejen jejich odborné schopnosti, ale i to nejdůležitější v práci detektivů - vzájemnou důvěru. Hned v začátku své kariéry na oddělení vražd musí Richard Krauz projít tvrdou zkouškou. Jeho smysl pro spravedlnost naráží na tehdejší právní systém, na „spravedlnost" měřenou podle socialistických norem. Je podezírán z několika vražd mladých dívek a ve svízelné situaci mu jsou ochotni pomáhat pouze jeho nejbližší kolegové. Ti mu navzdory chatrným důkazům zachovají svou kolegiální důvěru, zatímco vrah na sebe upozorňuje jednou stopou - básněmi, které jim posílá.