Jak se dostat z DEPRESE, zvláště, když ji nemáte… ? Igor, 24. 4. 2019
Vyléčit zvenku tě nikdo nemůže. Jen ty sebe sám. Ale možná, že svou bolest ještě potřebuješ…
Video verze textu ŽÁDNÁ ENERGIE SE NEZTRATÍ:
____________________
Dobré ráno, dobrý den, přátelé. – Včera jsem seděl v malé útulné kavárně a měl telefonát s kamarádem. Už zase měl lehké depky, stěžoval si na život, s tím, že „ví, že si stěžuje“.
Řekl jsem mu: „Bratře, já už našel klid. Říkáš, že máš chuť to skončit. Víš, vždycky jsem tě předtím varoval. Že to nic neřeší. A teď budu mluvit jinak: TO CHCEŠ VŠECHNO TO ZAČÍT ZASE OD ZAČÁTKU? Chodit do základní školy? Tahat si z nosu holuby? Čekat na první ochlupení? Bolest první lásky? A znovu ta FACKA, křivda a nepochopení, sotva vystrčíš hlavu z dělohy, aby ses nadechl...?!? Chceš tohle všechno znova...?“
„Já vím, já vím…“
„Uvědomuješ si, kolik to stálo sil, než jsme se doklopýtali aspoň do tohohle místa života? Buďme vděční, šťastní, že jsme došli až DO TOHOTO OKAMŽIKU a můžeme stále ještě ŽÍT A PRACOVAT DÁL.
Neposírej se z toho všeho! … Slibuju ti, že přijde čas, kdy se budeš s podivem ohlížet na tuhle etapu života a nechápat, proč si tolik života promarnil. Nebudeš vědět, co dřív, tolik krásných příležitostí v životě uvidíš! Jako to mám teď já.
„Já vím, sere mně to, já si to večer napíšu, co budu hned od rána dělat, ale stejně ležím pak ráno v posteli a nevstanu a VYČÍTÁM SI TO a nevím, co se sebou…“
„Ale, bratře, děláš si to sám! Ty nemáš ne-moc ani bez-moc. Ty ses prostě naučil takhle přežívat a bezpečně a pohodlně si ubližovat – a přijímat pomoc těch, kterým si dokola stěžuješ. Už se s tebou nebudu mazat. Protože ty se nechceš VY-LÉČIT, ty se cheš LÉČIT!!! ... A pamatuj si, že vyléčit zvenku tě nikdo nemůže. Jen ty sebe sám!!! Jenže ty ještě potřebuješ tu svou bolest, aby ses CÍTIL a uvěřil, že ŽIJEŠ!“‘
„Já vím, já vím…“
Říkal, že to všechno ví, že už nechce lidi obtěžovat a opakoval, že ráno není schopný vstát, leží, píše si pořád nějaké úkoly a neví čím začít. A je ze sebe zoufalý, potažmo NEŠŤASTNÝ Z TOHO, ŽE JE NEŠŤASTNÝ.
Stočil jsem se v té poloprázdné kavárně na židli směrem k oknu, abych přece jen nikoho nerušil a přikryl jsem mluvítko dlaní. Zvýšil jsem hlas: „Bratře, odpověz mi na tuhle otázku: DÁ SE TO ZMĚNIT? Druhá otázka: MŮŽEŠ TO TY ZMĚNIT? Věříš, tomu? … Neodpovídej. A třetí otázka: CHCEŠ TO ZMĚNIT? Máš víru, moc a sílu to změnit? CHCEŠ to DOOPRAVDY?
Pokud dokážeš třikrát odpovědět ano, tak to tedy změň.
To je všechno. Prostě to udělej.
...
https://www.youtube.com/watch?v=vFu5oz3RDDY