Cílem tohoto koncertu bylo ukázat znatelným a takřka radikálním způsobem to co patří k přirozenosti romantické interpretace. Z dobových kritik víme, že Antonín Dvořák jako dirigent měnil tempa, aniž by to měl zapsané v notách. A již od konce 18. století máme k dispozici velké množství návodů, jak se změnami v tempu pracovat. Také víme o tom, jak bylo toto flexibilní tempo, agogika, rubato, portamento, glissando, rytmické „přetečkování“ (či naopak „rozostření“) vyžadováno i v orchestrální hře! Tyto krásy romantické interpretace byly zejména po 2. světové válce omezeny natolik, že i slavnými dirigenty byly Dvořákem výslovně předepsané tempové změny ignorovány. Interpretační přístup tohoto koncertu vyvolá u některých „odborníků na Dvořáka“ spíše šok, protože naruší zakořeněná schémata o tom, jak by měla interpretace těchto děl vypadat. Kdo však objeví a pochopí krásu těchto zapomenutých a opovrhovaných „romantických nánosů“, už se jich nikdy nebude chtít vzdát a zjistí, že není cesty zpět. Všichni jsou tady zváni na tuto cestu autentické interpretace symfonického orchestru Musica Florea, který zde hraje na dobové romantické nástroje. Marek Štryncl Záznam koncertu orchestru MUSICA FLOREA 31. 10. 2022 v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Dirigent: Marek Štryncl Program: Antonín Dvořák: Rapsodie I. , Symfonie č. 7 ... https://www.youtube.com/watch?v=HAVKFZXMjUg

V prosinci 2020 proběhla debata pánů Kovandy a Jakla, které byl impulzem "epidemie": https://youtu.be/JoVl3Kmzp9E. Repete je stejné, jen není třeba "epidemie". Co, proč a jak se odehrává v politice a ekonomice? https://www.ladislavjakl.cz/ https://www.lukaskovanda.cz/ ... https://www.youtube.com/watch?v=4ywQx3gd3Jw

Pavel Letko v Dotazníku vysvětluje svůj postoj k pacifismu, který Oswald Spengler v úvodní otázce zmiňuje nálsedovně: Na otázku, zda bude někdy možný světový mír, může odpovědět jen znalec světových dějin. Být znalcem světových dějin však znamená znát lidi podle toho, jací byli a vždy budou. Většina lidí nikdy nepochopí, že velký rozdíl spočívá v tom, zda o budoucích dějinách uvažujeme podle toho, jaké budou nebo jaké bychom je chtěli mít. Mír je přáním, válka je faktem a lidské dějiny se nikdy nestaraly o lidská přání a ideály. Život je bojem mezi rostlinami, zvířaty a lidmi, bojem mezi jednotlivci, společenskými třídami, národy a státy, ať už se odehrává v hospodářské, sociální, politické či vojenské formě. Je to boj o moc, o prosazení vlastní vůle, výhody nebo vlastního názoru na to, co je užitečné a oprávněné, a pokud selžou ostatní prostředky, člověk se vždy chopí toho posledního, totiž násilí. Jednotlivce, který používá násilí, můžeme nazvat zločincem, třídu považovat za revoluční či za vlastizrádce, národ za krvežíznivý, ale na věci to nic nemění. Dnešní světový komunismus má své války za povstání, koloniální říše za pacifikaci cizích národů, a pokud by byl svět jednotným státem, nazývaly by se války povstáními. To vše jsou jen rozdíly ve slovech. Nebezpečným faktem je, že dnes mluví o míru jen bílé národy, nikoliv mnohem početnější barevné národy. Dokud tak mluví jednotliví myslitelé a idealisté – mluvili tak ve všech dobách -, nemá to účinek. Pokud se stanou celé národy pacifistickými, jde o symptom sešlosti věkem. Nejedná se o silné a neopotřebované rasy, ale o zřeknutí se budoucnosti, neboť pacifistický ideál znamená konečný stav, který je v rozporu se skutečností života. Války budou do té doby, dokud bude existovat lidský vývoj. Kdyby se však bílé národy unavily válkou natolik, že by je k ní vlády za žádných okolností nepřiměly, stal by se svět obětí barevných, jako římská říše padla za oběť Germánům. Pacifismus znamená přenechat panství rozeným nepacifistům, mezi nimiž budou vždy i bílí, dobrodruzi, dobyvatelé, panská rasa (v německém originále Herrenmenschen – pozn, DP), kteří jakmile uspějí, naleznou příznivce. Pokud by dnes došlo v Asii k velkému povstání proti bílým, připojilo by se k němu nespočet bílých, protože je omrzel život v míru. Pacifismus zůstane ideálem, válka faktem, a pokud se bílé národy odhodlají nevést už žádnou válku, udělají to ty barevné a stanou se vládci světa. Zkrácená (anglická) verze odpovědi Oswalda Spenglera na anketní otázku Peace on Earth… Is it Really Possible? vyšla v americkém magazínu Cosmopolitan v lednu 1936. Německý originál Ist Weltfriede möglich? vyšel ve sborníku Reden und Aufsätze, München : C. H. Beck, 1938. Stručný výběr ze sborníku Reden und Aufsätze vydalo nakladatelství Přestupní stanice pod názvem Pesimismus? v roce 2022. Zdroj: https://deliandiver.org/2024/03/je-mozny-svetovy-mir.html ... https://www.youtube.com/watch?v=V0HKM3nLxK4

Bývalý místopředseda Pirátů a současný prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Ivo Vašíček a bývalý ředitel finančního a investičního odboru ministerstva zahraniční Aleš Šatánek, otevřeli témata zaměřená na problematiku bankovní - hospodářské a dluhové krize, na porovnání hospodářského modelu (anglosaského v konfrontaci se sociálně tržním), na regulaci finančního sektoru, měnovou politiku, a na Piráty jako novou politickou sílu. ... https://www.youtube.com/watch?v=6fXGITFr4Mk