Čte: Jan Hyhlík
Středověké dílo o cestě meče - kendó, jehož autorem je legendární japonský samuraj. Legendární šermíř Mijamoto Musaši (Miyamoto Musashi - kengo Šingen Musaši No Kami Fudžiwara No Genšin, 1584-1645) se narodil ve středověkém Japonsku, právě usilujícím o zotavení z více než čtyř století vnitřních konfliktů, bojů a chaosu. Tradice vlády císařů jako absolutistických božských vládců ve 12. stol. prakticky zanikla, a ačkoliv i nadále každý následující císař zůstával oficiální hlavou země, jeho moc byla podstatně zredukována. Od té doby Japonsko prožívalo téměř nepřetržitou občanskou válku mezi provinčními knížaty, militantními mnišskými řády a tlupami loupežníků, bojujícími vzájemně o půdu a moc. V 15., 16. a ještě i v 17. století knížata, zvaná daimjó ("velká jména") budovala mohutné kamenné hrady k ochraně své i svých panství, a za jejich hradbami začala postupně vznikat nová města. Tyto války samozřejmě omezily rozvoj obchodu a ochuzovaly celou zemi.
Čte: Aleš Procházka
Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody.
Čte: Jan Hyhlík
Kniha učitele bojových umění šógunovy rodiny a náčelníka tajné službyJagjú, jehož v bojových uměních vyškolil jeho vlastní otec, se stal roku 1601 učitelem Tokugawy Hidetady. Tehdy mu nebylo ještě ani třicet let. O dva roky později vznikla Stanová vláda Tokugawů a Hidetada se roku 1605 stal druhým šógunem. Jagjú Munenori tak získal oficiální titul šógunke heihó šihan, neboli Učitel bojových umění šógunovy rodiny. Kniha rodinných tradic válečného umění byla dokončena roku 1632, tedy ve stejném roce, kdy se Jagjú Munenori stal náčelníkem tajné služby. Jeho spis tak odráží mnohem vyvinutější společenské a politické vědomí než Musašiho dílo. Audiokniha se skládá ze tří hlavních svitků nazvaných Smrtící meč, Oživující meč a Žádny meč. Tyto termíny ze zenového buddhismu se dají aplikovat na válečné i mírové principy života samurajů. Smrtící meč představuje použití síly za účelem potlačení nepořádku a násilností. Oživující meč zosobňuje připravenost vnímat případné problémy a předcházet jim. Žádný meč pak znamená schopnost plně využít možností vlastního okolí. Zenový buddhismus a bojová uměníJagjúovo dílo obsahuje relativně velké množství materiálu pocházejícího ze zenových zdrojů, který poukazuje na vzájemnou podobnost některých aspektů zenového buddhismu a bojových umění. Jagjú sám však zřetelně praví, že podobnost zenu a bojových umění není dokonalá ani úplná, a zdůrazňuje, že on sám není na zenový buddhismus odborníkem.Šlechtici, jejich bratři i synové se stále ve větší míře ucházeli o přijetí do školy "Nového stínu", kterou Jagjú jako uznávaný bojovník a šermíř založil. Přestože měl za sebou skvělou vojenskou kariéru, píše o sobě, že hlubší význam bojových umění pochopil teprve jako více než padesátiletý. Jagjú napsal svou knihu o bojových uměních až na sklonku života, poté co o svých zkušenostech dostatečně porozjímal.
Účinkují Josef Somr, Antonín Molčík, Stanislav Zindulka, Michal Zelenka, Jana
Paulová, Václav Vydra III., Lukáš Hlavica a další.
ČRo 2001
Mužický dekameron aneb Veselé i truchlivé příběhy ze staré Rusi.
Čte: Dana Pilařová
Kniha odhaluje tajemství, která mění svět, v němž právě žijeme. Hlavní hrdina, který touží poznat smysl života, se vypraví do Peru, aby pátral po tajemném Rukopisu neznámého původu, který se snaží oficiální místa neúspěšně potlačit. Rukopis osvětluje, jakou cestou se bude naše civilizace v příštím tisíciletí ubírat.
Čte: Viktor Preiss
Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ Antoina de Saint-Exuperyho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury.
Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v Africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám bude jistě právě tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později najednou rádi vracet.
Čte: Danie Pohl
Probouzet lidi a odhalovat jim pravdu o jejich vlastní velikosti – to je cíl, který si Anthony de Mello kladl při své práci s lidmi, a tedy i cíl této knihy, která jeho práci s lidmi zpětně zachycuje. Jeho schopnost odhalovat mylnost našich přesvědčení a scestnost našich sebeklamů a iluzí nám nemusí být vždy příjemná, ale přesto je to dar. Dar pravdy, která čistí a léčí naše rány, dar inspirace k novému životu, dar láskyplné pobídky k probuzení a k bdělosti.
Čte: Zuzana Stivínová
Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie).
Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův „nástřel“, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení – a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání.
Ono nadšení ostatně potvrzují první recenze, vycházející ještě před podzimním vydáním knihy – mluví se v nich mj. o „živé, podrobné a zasvěcené biografii… působivé, citlivé kronice, úspěšně postihující spletité osudy velké postavy 20. století“ (Publishers Weekly) či o „impozantním životopise velkého muže uprostřed dějin těžce zkoušeného národa“ (Kirkus Review).
Čte: Ladislav Běhůnek
Při čtení této knihy mnoho z nás učiní nové objevy: nejsme svou myslí; můžeme se zbavit duševní bolesti; najdeme, jakmile se vzdáme přítomnému okamžiku. Dovíme se také, že jedním z klíčů k dosažení vnitřního klidu je naše tělo, stejně jako ticho a prostor kolem nás. To jsou brány, jimiž můžeme vstoupit do přítomnosti, kde neexistují žádné problémy. V přítomném okamžiku najdeme své skutečné já a hlubokou vnitřní radost. Pouze v přítomném okamžiku si uvědomíme, že už jsme úplní a dokonalí. Mnoho z nás zjistí, že naší největší překážkou na cestě k tomuto poznání jsou naše partnerské vztahy. Vstupujeme do ,,nového teritoria" a nic není takové, jak se nám to dosud jevilo. Pochopíme, že naše partnerské vztahy mohou být další branou k duchovnímu osvícení, pokud jich budeme užívat moudře, to jest k tomu, abychom se stali víc milujícími. Výsledek? Skutečné spojení mezi naším já a druhými lidmi. Naučíme-li se žít v přítomném okamžiku, budeme-li vnímat realitu ,,neviditelného Bytí" a svého ,,vnitřního těla", otevřeme se transformujícímu poznání, jež nám poskytuje tato kniha.