Vydejte se spolu s tvůrci poznat poslední ráje naší planety. Kouzelný ostrov Mauricius, namibijské pouště, chorvatské pobřeží či nejkrásnější národní parky USA… Německý dokumentární seriál (2009)

Molekulárna genetička MUDr. Soňa Peková, PhD. vo svojom ďalšom rozhovore komentuje súčasnú spoločenskú situáciu, ktorú ovplyvňuje falošná pandémia pod názvom Covid-19. Popisuje tiež psychologickú hru ohľadne koronavírusu a používanie metód založených na vyvolávaní strachu.

Čtyři z nejkrásnějších ostrovů seychelského souostroví: ostrov Praslin, ostrov Curieuse, ostrov La Digue, ostrov Mahé. Four of the most beautiful islands of the Seychelles Archipelago: Praslin Island, Curieuse Island, La Digue Island, Mahe Island.

Pluto, oficiální označení (134340) Pluto, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy. Zároveň se jedná o deváté největší a desáté nejhmotnější známé těleso, které obíhá přímo okolo Slunce. Roku 1930 ho objevil americký astronom Clyde Tombaugh. Toto kosmické těleso astronomové původně řadili mezi planety, ovšem po změně definice pojmu „planeta“, ke kterému došlo během 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006, bylo zařazeno mezi trpasličí planety a plutoidy. Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Obíhá po vysoce výstřední a nakloněné dráze. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje mezi 30 a 49 astronomickými jednotkami (AU) (tj. 4,4–7,4 miliard km). V pravidelných intervalech se tak ocitá blíže Slunci než poslední planeta sluneční soustavy – Neptun. V současné době (roku 2020) se nachází asi 34 AU od Slunce.[3] Pluto byl klasifikován jako planeta sluneční soustavy od svého objevu až do roku 2006. Jeho status však byl zpochybňován již od konce 70. let 20. století, kdy byla objevena vzdálená planetka (2060) Chiron a kdy také astronomové přesněji poznali jeho malou hmotnost.[9] Na přelomu tisíciletí bylo objeveno mnoho transneptunických objektů, zejména pak roku 2005 těleso rozptýleného disku Eris, které je asi o 27 % hmotnější než Pluto.[10] Dne 24. srpna 2006 pak Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém astronomickém kongresu v Praze přijala novou definici planety, která Pluto z této společnosti vyloučila, a ustanovila nový typ těles, trpasličí planety, kam vedle Pluta zařadila též Eris a těleso hlavního pásu Ceres.[11] Následně byl Pluto také zapsán do seznamu planetek, a to pod katalogovým číslem 134340.[12][13] Přesto však někteří astronomové stále zastávají názor, že Pluto by měl patřit mezi planety.[14][15] Pluto má pět známých měsíců. Největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005.[16] Další dva malé měsíce, Kerberos a Styx byly objeveny v letech 2011[17] a 2012.[18] Protože hmotný střed soustavy Pluto — Charon leží mezi těmito tělesy a nikoliv pod povrchem jednoho z nich, hovoří se o nich někdy jako o binárním tělese.[19] IAU však zatím nepřijala formální definici binární trpasličí planety, a proto je Charon oficiálně klasifikován jako satelit Pluta.[20]