Tajné války CIA - 3. Jedna válka plodí další 1990-2001
Poznejte CIA jako nikdy předtím prostřednictvím rozhovorů s nejvýše postavenými činiteli o tom, jak CIA šedesát let vládla planetě, a to od éry Harryho Trumana až po epochu George W. Bushe. Dokumentární seriál se podrobně zabývá strukturou a fungováním CIA, jejími selháními (Zátoka sviní, aféra Watergate) a chronickou krátkozrakostí (neschopnost předvídat vzestup islámského fundamentalismu a terorismu, pád SSSR či útoky 11. září). Pořad identifikuje a rozebírá skutečnou mocenskou základnu CIA a nabízí nám vzácnou příležitost seznámit se s vnitřním fungováním americké Ústřední zpravodajské služby a americké vlády.
Jiří Kroupa, mistr v továrně na zemědělské stroje, je závodní radou donucen zasednout do lavice večerní průmyslovky. Potřebuje si totiž zvýšit kvalifikaci, aby mohl zůstat ve funkci i po chystané modernizaci podniku. S ním do lavic usedá pestrá směsice studentů - šplhoun Hujer, koketní paní Týfová, třídní rošťáci Tuček a Šlajs, zmatkář Plha nebo věčný ospalec Dudek. Zkrátka chybí jen Hliník, který se odstěhoval do Humpolce. Přestože jsou to vesměs lidé středního věku, znovu se mění ve školáky. Opisují, žalují, zdržují vyučování a na zvonění čekají jako na vysvobození. Lžou, že nedostali domácí úkol, tropí si žerty ze sebe i z učitelů. Stejně osobitými postavičkami jako žáci jsou i jejich učitelé, mezi nimiž vyniká svérázný chemikář, češtinář Hrbolek nebo třídní Janda, který si musí během školního roku se svými odrostlými žáky vytrpět řadu obtíží, jako třeba nečekané třídní schůzky s hojnou účastí, zejména rodiny Hujerovy.
Príbeh Norimberského procesu je dôsledne zadokumentovaným súdnym aktom s pohlavármi nacistického režimu Tretej ríše. Tvorcovia tohto filmu sa vydali po stopách strateného povojnového dokumentu o Norimberskom procese bratov Schulbergovcov, ktorý dokumentoval nacistické zločiny, ale bol neskôr v Spojených štátoch stiahnutý z obehu, cenzurovaný až sa úplne stratil. Dôvodom bola zmena geopolitickej situácie počas Studenej vojny.
Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe... Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinerii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt.
Animovaný dokument pojednává o bankovním systému. Kde vláda bere peníze? Kdo je tiskne a jak to všechno začalo se dozvíte ve 30 minutách příjemně podanou a zábavnou formou.
Napij se ze mě a budeš žít věčně... Když americká spisovatelka Anne Riceová publikovala svůj první román Interview s upírem (1976, česky 1996), kniha se nesetkala s právě vlídným kritickým ohlasem, ale stala se natolik oblíbenou, že autorka v následujících desetiletích vydala celkem jedenáct pokračování známých pod souborným názvem Upírská kronika. Bylo jen otázkou času, kdy o látku projeví zájem Hollywood. Na začátku devadesátých let filmová práva získala společnost Davida Geffena a pověřila autorku napsáním scénáře. Režie se ujal irský tvůrce Neil Jordan, který dosáhl velkého úspěchu působivým dramatem Hra na pláč. Film Interview s upírem (1994) byl kritikou přijat vesměs kladně a stal se velkým diváckým hitem. Hlavní roli upíra Louise, vyprávějícího svůj více než dvousetletý životní příběh mladému novináři, vytvořil do té doby jen málo známý Brad Pitt, který se rázem stal populární hereckou hvězdou. Jeho partnerem v úloze upíra Lestata byl Tom Cruise, jehož obsazení bylo sice zpočátku předmětem rozporných reakcí (autorka dávala přednost Rutgeru Hauerovi), ale po dokončení filmu byla jeho nezvykle záporná postava přijata s respektem. Ohlas snímku podnítil určitou obrodu upírské tematiky, která byla později úspěšně prezentována především formou televizních seriálů, např. Pravá krev nebo Upíří deníky. Film je věnován předčasně zemřelému Riveru Phoenixovi, který měl původně hrát postavu mladého novináře, jehož nakonec ztělesnil Christian Slater.
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (
Svět legendárního spisovatele J.D. Salingera působivě ožívá v tomto snímku odhalujícím detailní pohled do životních zkušeností, které formovaly jednoho z nejproslulejších, nejkontroverznějších a nejtajemnějších spisovatelů naší doby. Snímek "Rebel v žitě", odehrávající se v barvitém prostředí New Yorku poloviny 20. století, sleduje mladého Salingera (Nicholas Hoult), který se snaží hlasitě vyjádřit, udržuje bouřlivý vztah s mladou hvězdičkou Oonou O'Neillovou (Zoey Deutchová) a přežívá hrůzy druhé světové války na evropských bojištích. Právě tyto zážitky daly vzniknout jeho mistrovskému dílu Kdo chytá v žitě, které mu přes noc přineslo slávu (i neblahou proslulost) a přimělo jej stáhnout se na zbytek života z očí veřejnosti. Film, v jehož hlavních rolích se představují Kevin Spacey a Sarah Paulsonová, nabízí vábivou sondu do života a doby nepochopeného génia, který porušil pravidla a redefinoval americkou literaturu.
Jeden nevrlý kapitán, jeden černý pasažér a jeden tichomořský ostrov s pokladem. Takové jsou počty italské komedie s nerozlučnou dvojicí Bud Spencer a Terence Hill... Tentokrát lítá podvodníček Allen (Terence Hill) v pořádném maléru. Na koníčkách už prosázel úplně všechno, a pokud místním gangsterům rychle nesplatí dluh, vyrazí z něj místo peněz duši. Naštěstí se mu v přístavu podaří ukrýt na lodi Charlieho O’Briena (Bud Spencer), který právě vyplouvá na cestu kolem světa a čeká ho tučná odměna, pokud se mu to podaří. Plány poklidné plavby ale Charliemu narušují podivné úkazy: jídlo mu mizí z talíře sotva se otočí a kompas se snad úplně zbláznil. Než se ovšem Charliemu podaří prokouknout, o co jeho černému pasažérovi jde, je už příliš pozdě. Moře je oba vyplaví na tichomořském ostrůvku, kde by se podle Allenova strýčka měl ukrývat poklad. Při jeho hledání narazí dvojice trosečníků na mírumilovný kmen místních, ale také na po zuby ozbrojeného japonského vojáka, pro kterého válka nikdy neskončila. Aby toho nebylo málo, na ostrově se krátce na to vylodí tlupa pirátů a dorazí i Allenovi staří známí... Bláznivou italskou komedii s oblíbenou dvojicí natočil a napsal Sergio Corbucci, přední tvůrce spaghetti westernů jako Django (1966) či Žoldnéř (1968), ale také autor snad nejznámější komedie se Spencerem a Hillem – Sudá a lichá (1978). Kdo najde přítele, najde poklad byl však posledním filmem, na kterém se podíleli všichni tři. Corbucci pak pokračoval v natáčení komedií s Paolem Villaggiem a nerozlučné duo si zahrálo ještě v několika úspěšných taškařicích pod režijní taktovkou Enza Barboniho.
Německo, 12. září 1919. V hostinci, v samém srdci mnichovského starého města, měl jediný muž přepsat historii... Hitler byl v podstatě nula, coby umělec odepsaný. Stěží si vydělal na živobytí. Nebylo nic, co by ho předurčovalo k velikosti. V uplynulých měsících se v Leiber Zimmer v prvním patře konaly pravidelné schůze nového politického hnutí s názvem Německá dělnická strana. Navštívil přednášku, na které jistý profesor prosazoval odtržení Bavorska od zbytku Německa. Zvedl se, aby ho pokáral a rozhorlil se. Když skončil, rozhlédl se kolem sebe a uviděl, jak na něj ostatní zírají s otevřenou pusou. Na zakladatele německého dělnického hnutí Antona Drexlera to zapůsobilo a dotyčného vyzval, aby vstoupil do jejich strany. O třináct let později, 30. ledna 1933, Hitler onen směšný chlapík, přijímal nadšené pozdravy tisíců v přeplněných berlínských ulicích coby nový německý kancléř.